Jak to vypadá s žalobou na Centrum Palmovka a.s. pro neposkytování informací?

Městská akciová společnost si – z veřejných prostředků – najala advokátní kancelář „Forejtová & Čadra“, která předložila správnímu soudu lživé vyjádření, že informace byly poskytnuty (nebyly) a žaloba je nedůvodná (není). Současně nebyla akciová společnost schopna na výzvu soudu poskytnout spisový materiál s odvoláním na „malý počet zaměstnanců“. Mzdové náklady pro tento „malý počet zaměstnanců“ za poslední tři roky činnosti společnosti činily 13.382.000 korun, jejich přesný počet patří mezi utajované informace. Připomínáme, že akciová společnost je 100% vlastněna a řízena Městskou částí Praha 8, a valnou hromadu i dozorčí radu tvoří zástupci ODS, TOP 09, Volby pro Prahu 8/Patrioti a bývalý člen KSČM, kandidující v posledních komunálních volbách za Nezávislé fórum.

A protože byl ten 17. listopad, připojujeme k tématu starší ale stále aktuální text Josefa Šlerky.

Zločinné tajnůstkářství

Podle všech signálů máme dnes všichni jedinečnou možnost stát se svědky změny celkového paradigmatu ve vědě i společnosti. Před tisíci lety byla věda postavena na pozorování přírody, po několik století potom čerpala svou pravdu z vytváření teorií, díky prudkému rozmachu počítačů později dokázala své teorie i ověřovat simulacemi a modely. Dnes ovšem pomalu, s o to však větší jistotou, staví na analýze dat, která získává měřeními, simulacemi i modely z nejroztodivnějších oblastí lidského vědění. Pomalu nám přichází jako samozřejmé, že seizmiologické metodiky se používají k predikci zločinnosti, protože přeci mechanismus erupce sopky je podobný mechanismu výbuchů zločinnosti. Podobný vývoj můžeme pozorovat i v oblasti podnikání. Důraz na neustálé měření, rozhodování na základě dat a také smazávání hranic mezi jednotlivými oblastmi podnikání jsou stále zřetelnější. Nikoho proto nepřekvapí, že kupříkladu analýza nálady na sociálních sítích umožňuje strojům lépe obchodovat na burze. V politice jsme si už také zvykli, že je dnes zvykem se spíše ohánět daty o vývoji té které oblasti než se bavit o různém ideologickém přístupu politických stran. Jenže s nástupem daty poháněné vědy a ekonomiky musíme také začít uvažovat o nové formě nerovnoprávnosti. Tak jako jsme před lety hovořili o vzrůstající nerovnoprávnostiv přístupu k počítačům a jiným elektronickým zařízením (pro kterou se vžilo označení digitaldivide), nyní se zdá, že bude třeba začít mluvit o data divide. Tedy o nerovnoprávném přístupu k datům. Bohužel s případy této datové propasti se můžeme vůbec nejčastěji setkat v prostředí státní správy. Ta si zvykla tajit prakticky vše, co si nevládní organizace či neziskovky nevysoudily či jinak nevybojovaly. Některé státní instituce nezřídka dokonce jdou proti rozhodnutí vlastích soudů, jako v případě rozsudku Nejvyššího správního soudu, který potvrdil, že státní instituce mají povinnost na vyžádání zveřejňovat příjmy svých vrcholných manažerů či úředníků. Nemluvě o situaci, kdy stát prodlužuje liknavým vydáváním dat o svých rozhodnutích protiprávní stav, jako to například udělal v případě nelegálně povolených hazardních heren. Mimochodem, víte že jen v Brně vydalo ministerstvo financí neoprávněně skoro 75 procent licencí k provozování heren? Za těchto okolností je úmyslné nezveřejňování dat státní správy mnohem nebezpečnější, než se zdá. Doposud bylo tajnůstkářství státu nepřístojné, dnes je zločinné a fakticky antidemokratické a mělo by být posuzováno jako spiknutí. Se vznikající datovou společností budou totiž data a jejich důvěryhodnost novým stavebním kamenem demokracie.

Josef Šlerka, pedagog na FF UK, Lidové noviny, 9.11.2011