"Zvolený prostor je ideální pro situování městských centrálních funkcí"

V březnové Osmičce zveřejnila redakce obsáhlý článek o nové stavbě radnice a obchodního domu. Přiložená fotografie architekta Pleskota má ve čtenářích vzbudit dojem, že se jedná o erudovaný text známého architekta, obsah textu a způsob argumentace ale svědčí o opaku. Požádali jsme o reakci na text architekta Martina Klodu.

 

Problém stavby komplexu Nová Palmovka má několik rovin. Ta první je politická.

Vedení Prahy 8 v čele s tehdejším starostou Josefem Noskem (ODS) schválilo projekt většinou jednoho hlasu těsně před komunálními volbami v roce 2010, přestože slibovalo opak.

Prostředky obce, řádově miliarda korun, získané prodejem obecních bytů, byly převedeny na akciovou společnost, mimo veřejnou kontrolu.

Podoba objektu vzešla ze soutěžního dialogu, tedy z typu výběrového řízení nevhodného k zadávání architektonických zakázek. Nedostatek transparentnosti takového řízení potvrdila i Česká komora architektů.

Namísto pečlivě připravených a posouzených podmínek zvolila Praha 8 netransparentní postup,  který obhajuje vágními proklamacemi: v PR textu březnové Osmičky se dočteme, že radnice ušetří "ročně miliony", nebo že "rekonstrukce Bílého domu by stála obrovské prostředky" (ačkoliv na webu Prahy 8 se současně dočteme, že nová stavba vyjde na zhruba stejné finance, jako rekonstrukce tzv. „Bílého domu“).

Ponechme stranou, že se obec musí o všechny dosud využívané nemovitosti nějak postarat. Metrostavem garantovaná "návratnost" Nové Palmovky v horizontu 25 let je z obchodního pohledu ztrátový podnik a relevantní srovnávací kalkulace nebyly nikde zveřejněny. Praha 8 také není schopna zpětně vysvětlit, na základě čeho se rozhodla do projektu investovat právě miliardu korun.

Oblast Palmovky, nebo šířeji Dolní Libně, podléhá živelnému samovývoji. Dosud platný územní plán na jedné straně fixuje megalomanské dopravní stavby, podvazující celé území, na druhé straně prochází celou řadou změn a de fakto už neplatí. Slovy architekta Pleskota šel vývoj území jiným směrem. Dolní Libeň tak dosud nemá celkovou koncepci, která by odpovídala významu a potenciálu lokálního městského centra. Hrozí akutní nebezpečí, že nekoordinovaná výstavba, která se v lokalitě připravuje, tento potenciál nenávratně poškodí, nebo znatelně přidusí.

Stavba radnice by rozhodně mohla přinést městu pozitivní impulz - kdyby o jejím umístění a podobě proběhla otevřená diskuze a byla připuštěna odborná oponentura. Centrum Nová Palmovka je ale solitér ad hoc vložený do území, jehož podobu zásadně determinuje. Namísto předběžného posouzení návrhu (nebo návrhů) a výběru nejlepšího řešení protlačila Rada Prahy 8 rozvoj území metodou pokus - omyl, tedy výstavbu objektu, o kterém se nediskutovalo během příprav, a nediskutuje se o něm ani teď. Ačkoliv se v článku píše o architektonické myšlence, která „je založena na ideálu velmi demokratickém užívání otevřeného městského domu“, veřejnost byla při plánování a přípravě tohoto domu velmi nedemokraticky obejita.

Tvrzení "Rozhodnutí o výstavbě polyfunkčního centra s radnicí na tak obecně známém místě představuje správný urbanistický i politický krok posilující společenský význam městské instituce i městského veřejného prostoru. Situování Nové Palmovky na toto staveniště zcela vyhovuje

výsledkům provedených průzkumů, měření, výpočtů a exaktních závěrů při posuzování vlivů novostavby na životní prostředí" bezděčně vystihuje argumentační nepodloženost celé akce. Umístění radnice má jistě politický a symbolický význam. Urbanismus je ovšem komplexní mezioborová disciplína utváření městského prostoru a tu nelze redukovat na funkci stavby, provedení průzkumných prací a vydání osvědčení EIA.

Článek neváhá dokonce znovu opakovat vzletné ujištění, že „moderní první městský dům si lze velmi dobře představit jako součást polyfunkčního městského centra s velkou halou s obchody, s nádvořím, restaurací, kavárnou, kulturními a sportovními zařízeními, zkrátka se všemi funkcemi pro pestrý život všedního dne, ale i svátku, pro radost a užitek všech občanů“. Tuto představu radniční periodikum opakovaně kopíruje a používá vždy, když je nutné o projektu informovat veřejnost.

1516574_334700_nova_palmovka_galerie_3.jpg

 

Text pokračuje vyslovenými protimluvy: "Komplexní definitivní dopravní řešení také umožní i obousměrné připojení automobilové dopravy do zklidněné ulice Sokolovské (tím je zřejmě myšleno plánované zprůjezdnění ulice Na Žertvách z Libeňského mostu). Před samotným komplexem Nová Palmovka v Zenklově ulici pak může vzniknout velmi kvalitní široký veřejný prostor s vysokou zelení a s režimem obytné zóny. V tomto prostoru pak bude možné naplno realizovat touhu občanů Dolní Libně po zabydleném, nezaměnitelném a příjemném veřejném prostoru, který může nést označení náměstí či centrum." Radnice bude dočasně napojena průtahem skrz železniční násep z Voctářovy ulice, přičemž komplexní definitivní dopravní řešení území zatím neexistuje. Okolí Palmovky trpí v současnosti přebytkem nepříjemných, zaměnitelných, prázdných a neobyvatelných ploch. Bez představy o jejich budoucí podobě je touha občanů po dalším otevřeném prostoru (kterým navíc bude proudit 20 000 aut denně) minimálně diskutabilní.

Vlastní architektonické řešení radnice je mezi problémy na posledním místě. Stavba nemůže být o mnoho lepší, než zadání. Josef Pleskot prosazuje v Dolní Libni ideu výrazných soliterů, uspořádaných podle zásad modernistického urbanismu. Pokud by tak činil na základě dosaženého konsenzu, bylo by to v pořádku. Současný postup je ale svévolným vkládáním modernistických principů do původních blokových struktur osady a pokračováním její další desurbanizace.

Samotnou radnici architekt doplňuje velkorysými "vnitřními" prostory: "Městské centrum Nová Palmovka je proto navrženo jako vnitřně složitý (bohatý) prostor nápaditě strukturovaný tak, aby umožňoval potkávání lidí v různých situacích a činnostech."

Kromě toho, že rozvolněné struktury vysávají a umrtvují veřejný prostor tradiční městské ulice, není těžké si představit vnitřně složitý prostor v nočních hodinách po zavíračce: Palmovka získá další území nikoho bez jakékoliv sociální kontroly. Velmi tvrdě definovaná struktura komerčních ploch má ještě jedno podstatné riziko: nedokáže se flexibilně přizpůsobovat výkyvům poptávky a v případě částečné neobsazenosti velmi rychle chátrá a ztrácí přitažlivost. Je to jev důvěrně známý ze všech center "občanské vybavenosti".

Oponovat práci kolegy architekta je věc nevděcná, obzvlášť v případě, kdy jsou rozdílné názory odmítány předem, a česká architektonická obec není na něco takového zvyklá.

Započetím stavby Centra Nová Palmovka jsme postaveni před hotovou věc. Zda je zvolené architektonické řešení správné prověří čas. Že k němu vedly chybné politické i odborné kroky, a zcela byla pominuta diskuse s veřejností, je zřejmé už dnes.

Pokud tyto kroky nenecháme napříště opakovat, bude to pro kulturu společnosti jen dobře.

Další články autora najdete zde.

o.s. 8jinak!

Jsme nezávislá iniciativa působící na Praze 8. Usilujeme o zlepšení kvality života v naší městské části. Naším zájmem je transparentnost veřejné správy, urbanismus a doprava. Pořádáme veřejné debaty a sousedské slavnosti.

naše cíle:

 - posilování občanské společnosti a ochrana práv a zájmů občanů
- ochrana životního prostředí
- vznikání místních Agend 21
- podpora volného a bezpečného pohybu chodců a podpora cyklodopravy
- ochrana kulturních památek
- zvyšování podílu zeleně a její pravidelná údržba
- vývoj v oblasti m.č. Prahy 8, zejména centra Nová Palmovka a Libeňské spojky